Seismická měření lze provádět pomocí několika metod i ve vrtech. Jejich popis je zde následně uveden.
Seismokarotáž
Z názvu seismokarotáž se lze mylně domnívat, že se jedná o karotážní metodu, ale jedná se o seismické měření, které je akorát realizované ve vrtu. Cílem metody je zjistit rychlost šíření seismických vln podél vrtu. Samotné měření se provádí pomocí jednoho geofonu, který se spustí do vrtu a při jeho vytahování se provede odpal. Většinou se používají dvě polohy seismického zdroje. Jeden odpal se volí v blízkosti vrtu (první desítky metrů), druhý odpal se provádí stovky metrů daleko. Z blízkého bodu odpalu získáme vertikální hodochronu (v homogenním prostředí přímka procházející bodem odpalu). Ze vzdáleného bodu odpalu získáme nepodélnou hodochronu (v homogenním prostředí hyperbola), ta se používá ke zpřesnění vertikální hodochrony. Zpracování se většinou provádí pomocí sruženého seismokarotážního grafu.
Vertikální seismické profilování
Tato metoda spočívá v zasunutí celé řady geofonů do vrtu a měření celého vlnového pole při odpalu na povrchu. Metoda slouží k rozlišení jednotlivých typů vln a lze ji proto používat jako pomocnou metodu pro stratigrafickou seismiku. Cílem je přiřadit měřené seismické vlastnosti jednotlivým navrtaným souvrstvím. Ve vrtu se používají trojsložkové geofony, aby bylo možné registrovat příchody vln z libovolných směrů a pod jakýmkoli úhlem.
Metoda má oproti povrchovým měřením několik zásadních výhod. Díky geofonům ve vrtu registrované vlny neprocházejí přes přípovrchovou vrstvu malých rychlostí. Geofony jsou také blíže zájmovým strukturám, a proto o nich dostáváme detailnější informace. Nejdůležitější aspektem je však možnost registrovat oproti povrchovým metodám i příkře skloněná rozhraní (ovšem jen do hloubky do které jsou zasunuty geofony).
Akustická karotáž
Jedná se o karotážní metodu, a proto je popsána blíže ZDE pod karotáží.