Karotáž je jednou z nejmladších geofyzikálních metod. Samotný pojem karotáž pochází z francouzského carottage a zavedli ho bratři Schlumbergerovi roku 1927 po tom, co úspěšně použili odporové měření ve vrtech k identifikaci ropou syceného kolektoru. K masivnímu rozvoji došlo až po druhé světové válce, když karotážní metody převzaly principy všech základních geofyzikálních metod jako geoelektriky, magnetometrie, seismiky a později jaderné geofyziky. Speciálním měřením lze zjistit sklon, směr a průměr vrtu nebo vlastnosti kapaliny ve vrtu.