Historie magnetometrie

Magnetometrie je jedna z poměrně starých metod. Její aplikace je založena na schopnosti hornin magnetizovat se v magnetickém poli Země. Základním vynálezem souvisejícím s magnetometrií byla magnetická střelka u kompasu, jež byla známa už cca 2600 let před naším letopočtem v Číně. První magnetické kompasy byly v Evropě známy kolem 12. století našeho letopočtu. V průběhu 15. století byl kompas v Evropě používán k navigaci v mořeplavbě a roku 1492 Kolumbus objevil při své cestě do Ameriky magnetickou deklinaci (úhel mezi geografickým a magnetickým poledníkem).

V rámci geologické aplikace byl kompas poprvé použit Švédy roku 1640 k vyhledávání ložisek železa, ale o magnetometrii jako o geofyzikální metodě lze mluvit až od začátku 20. století, kdy A. Schmidt zkonstruoval magnetické polní váhy. Počátkem 30. let byl vyvinut a zaveden do praxe, A. Logačevem, přístroj na měření magnetického pole z letadla.