Magnetické anomálie
Anomálie magnetického pole můžeme rozdělit na dva druhy - regionální a lokální. Regionální anomálie představují magnetická pole vyvolaná hlouběji uloženými a objemově rozsáhlejšími geologickými tělesy s magnetizací výrazně odlišnou od okolního prostředí. Jedná se například o plutony, masívy nebo bloky v krystaliniku překryté sedimentárním pokryvem. Plocha, na které se tato tělesa projevují se vyjadřuje v km2. Mapování regionálních anomálií se provádí obvykle leteckou magnetometrií.
Lokální anomálie jsou způsobeny relativně mělce uloženými, objemově menšími geologickými tělesy s výrazně odlišnou magnetizací od okolního prostředí. Například žilné intruze, rudní žíly atd. Zaujímají menší plochy a na měření se projevují ostřejšími přechody (mají větší horizontální gradient) a s výškou rychle slábnou.
Vzhledem k tomu, že výsledná anomálie nad magnetickým tělesem je kombinací magnetického pole Země a magnetického pole indukovaného v tělese, tvar anomální křivky závisí také na směru profilu a na magnetické inklinaci. Pokud bychom se tedy nacházeli na severní polokouli při inklinaci 45° a profil ve směru S-J (azimut 0°) by vedl přes přibližně kulové magnetické těleso, situace by vypadala následovně:
Vzhledem k mnoha dalším případům v závislosti na směru profilu a magnetické inklinaci, zde uvádím i ostatní možnosti. Pro zjednodušení v obrázku uvádím pouze azimuty, které vyjadřují směr profilu následovně: 0°=S-J, 180°=J-S, 90°=V-Z, 270°=Z-V. Inklinace 0°odpovídá rovníku, ±90° pólům.
